Slováci chtějí platit eurem už v roce 2009, Češi o rok později

Slovenské ministerstvo financí ohlásilo, že lidé a firmy mohou počítat s eurem na místo korun v roce 2009. "V současnosti se ještě všechna maastrichtská kritéria neplní, slovenská ekonomika však směřuje k jejich plnění nejpozději do roku 2007," píše ministerstvo financí ve zprávě.

Sází hlavně na to, že se už začínají projevovat výsledky reforem, které by měly snížit státní dluhy. Jejich výše je největší oříšek pro všechny kandidátské země. A bez jejich stlačení pod tři procenta hrubého domácího produktu se země pro euro nekvalifikuje.

Česko zatím plánuje přijmout euro kolem roku 2010. Nová vláda Stanislava Grosse má ve svém programu cíl snížit schodky pod požadovanou úroveň v roce 2008. Teprve pak bude čas na zkušební dvouroční svázání kurzu koruny s eurem, po kterém teprve může euro nahradit domácí měnu.

Do hry o euro však tento týden vstoupil ještě prezident Václav Klaus, který ohlásil "nemalou výměnu" bankovní rady ČNB. A jako odpůrce eura vyslovil obavy, aby země příliš nespěchala a na přijetí eura netratila.

Česko se však k euru nijak překotně neřítí. "ČNB dosud vždy prezentovala velmi vyvážený a realistický, nikterak uspěchaný pohled na zavedení eura," říká analytik PPF Radomír Jáč. A ani vláda v Česku si žádné ambiciózní cíle, jak zkrotit dluhy, neklade.

Okolní země jsou v tomto směru mnohem cílevědomější, ačkoli i ony řeší problém, jak se dostat z obrovských schodků.

"Termíny převzetí eura jsou takovou marketingovou záležitostí. Toho, kdo se nějak vymezí vůči zbývajícím zemím, že je v přijímání eura a plnění podmínek dále, mohou investoři ocenit," říká analytik České spořitelny Petr Zahradník. A podobně by mohl vypadat i dopad přijetí eura, pokud by je Slovensko či Polsko získaly dříve. "Byla by to stejná výhoda jako třeba zavedení daňových prázdnin pro firmy. Investoři hledají jistoty," dodává Zahradník. Při pohledu do regionu je zatím nejdále Litva, Estonsko a Lotyšsko. Ty před měsícem ohlásily, že nastupují dvouroční test a budou držet své měny proti euru v určeném pásmu. A hlídat si nízkou inflaci, úroky a dluhy.

Jde o jakousi přípravu na opuštění vlastní měny. Pak už státy nemají možnost sáhnout třeba k intervenci, když je kurz moc silný a podkopává hospodářský růst. A podnikatelé musí žít s úroky, které naordinuje pro všechny země eurozóny Evropská centrální banka. Proto je nutné, aby země fungovala bez narůstajících dluhů a vláda měla možnost využít peněz rezervy v rozpočtu, když se ekonomice nedaří.

S velkými dluhy teď zápasí všechny země okolo. Slovensko už zahájilo reformu sociálních výdajů, hlavně důchodů a zdravotnictví, daří se tam snižovat nezaměstnanost. Maďaři si původně mysleli, že euro přijmou už v roce 2008, ale na jaře termín odložili o dva roky. Nehledě na to, že mají velké dluhy, se jim nedařilo ani držet kurz ve vymezeném úzkém pásmu.

Polsko si naordinovalo v únoru program úspor a s ním chce mít euro za tři až čtyři roky. Ekonomové však jsou skeptičtí a raději předpokládají rok 2009 či 2010.

Čekání na euro (kdy dané země chtějí nahradit svou národní měnu eurem)

Stát Rok

Litva 2007
Estonsko 2007
Slovinsko 2007
Polsko 2008
Slovensko 2009
Česko 2010
Maďarsko 2010

(pmr), MF DNES

obsah | svět - svet