Podle sázkových kanceláří je favoritem na Nobelovu cenu míru Václav Havel

Bývalý český prezident Václav Havel je nejžhavějším kandidátem na získání Nobelovy ceny míru. Myslí si to australská sázková kancelář Centrebet, která vypsala včera jako první sázky na jejího letošního vítěze. Havel je s kursem 4:1 největším favoritem, hned za ním se umístila Mezinárodní agentura pro atomovou energii a její šéf Muhammad Baradej. Na ně lze vsadit v kursu 5:1.

"Havel je naším favoritem, letos ale bude klání velice otevřené," tvrdí bookmaker Mark Wormwood. Český exprezident byl nominován za své politické působení od sametové revoluce až do vstupu Česka do Evropské unie. Pětičlenný výbor rozhodující o nositeli Nobelovy ceny se nad seznamem 194 kandidátů sejde 21. září, oficiální výsledky pak budou vyhlášeny 8. října. Vítěz se může těšit na finanční odměnu 10 milionů švédských korun.

Kromě českého exprezidenta byli na Nobelovu cenu míru navrženi například i americký prezident George W. Bush a britský premiér Tony Blair za loňské svržení iráckého diktátora Saddáma Husajna. Oba ale mají podle bookmakerů na vítězství mizivé šance.

Pokud by někdo uhádl jejich výhru, dostal by tisícinásobek svého vkladu. Větší šance než Bush a Blair má dokonce i kubánský prezident Fidel Castro s kursem 500:1. Důvodem může být to, že většina Norů včetně členů Nobelova výboru nesouhlasila s válkou v Iráku. Solidní šanci dávají bookmakeři i Baradejovi, pro něhož by mohlo hovořit současné ohrožení světa terorismem. Dalšími známými kandidáty jsou například Švéd Hans Blix, šéf inspekčního týmu OSN v Iráku nebo francouzský prezident Jacques Chirac.

Nevýhodou Havla, který už byl nominován osmkrát, může být paradoxně letošní rozšíření EU - členové komise by se prý totiž mohli obávat, aby udělení ceny nevyznělo jako požehnání vstupu do unie. Sami Norové jej přitom v referendech již dvakrát odmítli.

Poprvé se Havel ocitl na kandidátské listině v roce 1989, tehdy ale dostal přednost tibetský duchovní vůdce dalajláma. Až do roku 1993 byl pak Havel navrhován každoročně v roce 1990 byl ale oceněn Gorbačov, o rok později zase barmská disidentka Aun Schan Su Ťij. V roce 1992 získala cenu guatemalská bojovnice za lidská práva Rigoberta Menchúová a rok 1993 přinesl ocenění za zrušení apartheidu v Jihoafrické republice Frederiku de Klerkovi a Nelsonu Mandelovi.

Šestou nominaci si Havel vysloužil po roční přestávce v roce 1995, kdy byl ale oceněn britský vědec a aktivista Joseph Rotblat a jeho mírové hnutí Pugwashská konference o vědě a světových problémech. Velkou šanci měl Havel i v roce 1998, kdy si Česko připomnělo 30. výročí sovětské okupace. Také tehdy ale dostal cenu někdo jiný - strůjci mírového plánu pro Severní Irsko David Trimble a John Hume.

Ze 194 kandidátů, mezi nimiž jsou jednotlivci i organizace, vybral Nobelův výbor na začátku roku 20 až 30 jmen k dalšímu projednání. Asi pět až deset kandidátů se dostává na zúžený seznam, z něhož vzejde konečný vítěz.

LIDOVÉ NOVINY

obsah | svět - svet