Čeští krajané ve Švýcarsku

Historie

Bližší česko-švýcarské styky se začaly rozvíjet v době reformace, kdy z Čech přicházeli do Basileje a Ženevy studenti bohoslovectví. Byla to především také jednota bratří českých, která již koncem šestnáctého století aktivně vyhledávala spojení se Ženevou. Švýcarsko však nebylo pro Čechy imigrační zemí a tak do země přicházeli spíše jen politicky a nábožensky uvědomělí jednotlivci nebo malé skupiny.

Historicky první snahou o spolkovou a politickou organizaci Čechů v cizině byla akce Josefa Václava Friče, který po neúspěšných pokusech v Londýně a Paříži vydával v Ženevě v r. 1861 měsíčník nazvaný "Čech", s francouzským podtitulem Voix libre de la Boheme. Tento časopis byl kolportován v zemích západní Evropy a dopravován ilegálně také do Čech. V této době se začali ve Švýcarsku usazovat vystěhovalci, které lákalo demokratické ovzduší a pracovní možnosti.

První český spolek "Česká beseda" byl založen v r. 1861 v Curychu a jeho členy byli převážně řemeslníci, dělníci a studenti curyšské Technické university (spolek později zanikl), v roce 1862 založen Sokol Curych. Další vývoj ukázal nutnost zakládání nových krajanských spolků, kterých již v r. 1910 existovalo osm v různých městech Švýcarska.. Zástupci těchto spolků se několikrát sešli, aby se dohodli o společném postupu a v lednu 1915 byl pak založen Ústřední svaz českých spolků, který s pozměněným názvem funguje dodnes.

České spolky ve Švýcarsku aktivně podporovaly odboj za 1. a 2. světové války peněžními sbírkami, poskytováním zázemí pro odbojové organizace a publicitou ve švýcarském tisku. (T.G.Masaryk poprvé veřejně proslovil myšlenku osamostatnění Českých zemí na krajanských schůzích v Curychu a Ženevě v červenci 1915. Švýcarští krajané m.j. podpořili E. Beneše na cestu do Británie v říjnu 1938).

V roce 1930 byl prezidentem T.G.Masarykem založen Masarykův fond na podporu krajanů, kteří se dostali bez vlastní viny do obtížných situací. Ve Švýcarsku působí dodnes.

Po roce 1948 vzrostl počet a aktivity krajanů i přes tehdejší restriktivní politiku Švýcarska vůči imigrantům (uprchlíci mohli většinou v zemi pouze zůstat na získání kvalifikace, ale nikoliv se usadit natrvalo). Historicky největší počet krajanů, kolem 15 tisíc přišel do Švýcarska po sovětské invazi v roce 1968, většina z nich se zde usadila natrvalo. Uprchlíci dostali velkorysou pomoc švýcarských institucí, soukromých osob i krajanů.

Značně se zintensivnil krajanský život - začala fungovat česká doplňovací škola, zahájeno vydávání měsíčníku Zpravodaj, rozšířily se mnohostranné sportovní a společenské aktivity. V Curychu se konaly celosvětové sokolské slety v roce 1976 a 1986. K 21.8.1988 byla rovněž v Curychu uspořádána třídenní protestní akce, označená za největší protestní akci v historii exilu.

Nová demokratická ČR dostala po roce 1989 ze Švýcarska značnou podporu - finanční, materielní a vzdělávací. V roce 1997 byla odhalena socha J. Palacha na překrásném místě na břehu Ženevského jezera ve městě Vevey. Švýcarští krajané, obce a instituce poskytli ČR hodnotnou finanční a materielní pomoc při záplavách v roce 1997 a 2002.

Krajanské spolky

V Švýcarsku působí celá řada krajanských spolků, které jsou většinou sdružené ve Svazu spolků Čechů a Slováků ve Švýcarsku. Kontakt na spolky a jejich představitele naleznete na stránkách MZV ČR.

Krajanský tisk

Nejdůležitějším krajanským periodikem je česko-slovenský měsíčník Zpravodaj, který vychází v nákladu 1200 výtisků. Více či méně pravidelně vydávají své tiskoviny různé spolky a zájmová sdružení jako např. Sokol a katolická mise v Curychu.

MZV ČR

obsah | svět - svet