Masaryk se vrací do Užhorodu

V jubilejní rok Československé republiky, v roce 1928, byl v hlavním městě Podkarpatské Rusi odhalen pomník prezidenta T. G. Masaryka. Patřil k nejzdařilejším sochařským portrétům prezidenta a byl dílem Julie Mondicové. Jeho osudy jsou do jisté míry iosudem předmnichovské republiky. V roce 1939, když obsadili Podkarpatsko, jej strhli Maďaři a dali odvézt do Michalovců. Ke konci války jej objevili Němci, převezli do Bratislavy a později do Pasova. Tam na něj přišli Američané a vrátili jej po Dunaji na Slovensko.

Pro pomník si do Bratislavy po roce 1945 přišli představitelé Hranic na Moravě a instalovali jej v městě. V padesátých letech však k stému výročí narození T. G. Masaryka bylo nařízeno pomník odstranit. Teprve v roce 1968 jej mohli odhalit podruhé. Avšak ani tehdy nedali Masarykovi pokoj a na začátku semdesátých let byl pomník stržen znovu. Tentokrát "důkladně". Pomník byl roztaven a zničen; prý v kroměřížských železárnách. Nyní po letech se Masaryk opět vrací do Užhorodu, včera tam byla umístěna jeho busta (dílo Jana Vajce a Jaroslava Bartoše) ve čtvrti Nové Galago.

O bustě T. G. Masaryka se na Podkarpatsku živě diskutovalo, protože někteří diskutéři zastávali sovětské stanovisko, podle něhož byl Masaryk představitelem kapitalistického buržoazního státu. Ve veřejné i novinářské diskusi však převážily názory, aby se Masaryk do Užhorodu a na Podkarpatsko vrátil. Oceňovala se přitom Masarykova spolupráce s Ukrajinou i pomoc její emigraci po bolševické revoluci a vřelý vztah k podkarpatským požadavkům po roce 1918.

Bustu v Užhorodě prosazovala Společnost přátel Podkarpatské Rusi a Nadace pro postavení pomníku T.G.M. K její realizaci přispěl i Československý ústav zahraniční.

Autor je předsedou Společnosti přátel Podkarpatské Rusi

JAROMÍR HOŘEC, PRÁVO

obsah | svět - svet