ZAPLAVÍ NHL SLOVENSKÁ VLNA?

Jistě, spekulovat na toto téma je dnes bezpochyby přinejmenším předčasné, spíše však značně přehnané. Nicméně se rozhodně nedá říci, že by to bylo jakkoliv nemístné. Vždyť kdybychom se ohlédli, řekněme, o deset let zpátky, spočítali bychom slovenské hokejisty v NHL na prstech jedné, maximálně jedné a půl ruky. K velkému třesku v této oblasti došlo v plné míře teprve před rokem a půl, přesněji po Mistrovství světa v ledním hokeji 2000. Předpokládám, že zde není třeba znovu rozvádět, jaká skutečnost upoutala pozornost hokejových skautů ze Severní Ameriky na východ Střední Evropy. Když protřelí američtí agenti ve službách bohatých hokejových klubů spatřili lesk stříbrných medailí na prsou označených dvouramenným křížem na třech vrších, na malou chvilku se zaraženě zamysleli a vzápětí se s nadšením plácli do čela. V tu chvíli konečně pochopili, že za Českem je ješt jedna doposud hokejově nevyčerpaná mocnost.

Přestože jsem předchozí řádky poněkud nadsadil (ačkoliv ne zas tak moc), je pravdou, že dnes už si při počítání slovenských hokejistů v NHL samotný člověk se svými prsty rozhodně nevystačí. Jedná se totiž o neuvěřitelných 37 jmen. Není snad třeba dodávat, že je to zatím absolutní rekord.

I když i nejprestižnější hokejovou soutěž světa poznamenalo před sezónou 2001/2002 několik odchodů slovenských harcovníků, na starý kontinent se vrátili např. Andrej Podkonický, Róbert Petrovický nebo Peter Bartoš, příliv nových talentů tento úbytek naprosto zastínil. Postavení Slováků v současnosti působících v NHL by se dalo roztřídit do čtyř kategorií. První je kategorie Hvězd. Sem bez jakýchkoliv pochybností patří: renomovaní kanonýři Peter Bondra (Washington) a Miroslav Šatan (Buffalo), zkušení vůdci Žigmund Pálfy (Los Angeles) a Pavol Demitra (St. Luis) a dnes již i nesmírně talentovaní mladíčci Marián Hossa (Ottawa) a Marián Gáborík (Minnesota).

Druhou kategoríí jsou velké Opory svých týmů. Sem spadají: mistři tvrdé práce v zadních řadách Róbert Švehla (Florida), Radoslav Suchý (Phoenix), Ľubomír Sekeráš (Minnesota) a Zdeno Chára (Ottawa) a také obětaví týmoví dříči Ľubomír Bartečko (Atlanta), Jozef Štümpel (Los Angeles), Marián Cisár (Nashville), Richard Zedník (Montreal) a ještě bych přidal navrátilce Zdena Cígera, který se jistě mezi nepostradatelné opory newyorských jezdců záhy zařadí.

Ve třetí kategorii jsou Nadějné akvizice, jež o sobě v nadcházející sezóně dají jistě vědět. I zde nalezneme jména, která už dnes v hokejově vzdělané společnosti něco znamenají, mezi ně náleží: obránci Richard Lintner (Nashville) a Branislav Mezej (NY-Islanders) a útočníci Robert Döme (Pittsburg), Andrej Nedorost (Calgary), Ladislav Nagy (Phoenix) či Vladimír Orságh (Nashville); ale také několik hráčů, kteří mají budování svého věhlasu ještě před sebou: obránci Ivan Majeský (Florida) a René Vydarený (Vancouver) a útočníci Juraj Kolník (NY-Islanders), Marcel Hossa (Montreal), Ronald Petrovický (Calgary) a Peter Fabuš (Phoenix).

Čtvrtá kategorie zahrnuje zbylé mladé hráče, kteří do sezóny 2001/2002 ještě zřejmě příliš nezasáhnou, ale jsou pro své kluby, které si je prozatím drží v záložních "farmářských" nebo juniorských mužstvech, velkou devizou do budoucnosti.

Předchozí výčet nám tedy celkem zaručuje, že se Slováci ani v hokejovém světě rozhodně nestratí. Přestože mnohá z uvedených jmen jsou u americké veřejnosti zatím více-méně neznámá, budou to právě tito hokejisté, kterým "zaslíbená" liga bude patřit v budoucnu. Vždyť i ty nejzářivější stálice na hokejovém nebi jednou vyhasnou a stejné světlo pak mohou šířit právě ony dravé komety, jež zrodila malá země pod Tatrami.