Evropanem roku Šimon Pánek

Cena Evropan roku putuje poprvé do České republiky, a to zásluhou Šimona Pánka ze společnosti Člověk v tísni. Ocenění uděluje časopis Reader's Digest Výběr člověku, který nejlépe ztělesňuje evropské tradice a hodnoty. Pánek získal cenu za práci v humanitární organizaci Člověk v tísni, kterou pomohl před deseti lety založit. Organizace za dobu své existence rozdělila v 25 zemích světa materiální pomoc v hodnotě jedné miliardy korun. "Pánek také pomáhá při celkové obnově společenských struktur a přispívá k prosazování principů demokracie a občanské odpovědnosti," uvedla za organizátory akce Viktorie Schmoranzová. Kandidáta volí šéfredaktoři 19 evropských edic časopisu Reader's Digest. Součástí ceny je i 10 tisíc eur (300 tisíc korun). Pánek chce peníze použít na fond pro vdovy a sirotky po Nepálcích zavražděných maoistickými bojůvkami.

"V humanitární pomoci lze vysledovat dva směry," říká Šimon Pánek: "Jeden je charitativní: například nekonečné posílání obnošeného šatstva z celého světa. Ve svém důsledku to znamená, že lidi v Africe nechodí nazí, ale zároveň se tam zhroutil veškerý textilní průmysl, pěstování rostlin a další odvětví. Z devadesáti procent to pokryjí hadry, které jim my z toho 'lepšího' světa posíláme. Druhý směr v posledních patnácti letech představují humanitární organizace, které jsou daleko manažerštější a vlastně ekonomičtější. Tvrdí: ‚Nemůžeme jim tam nosit mouku a sóju, ale musíme jim tam vozit motyku a osivo.'"

Působí v oblastech hladu, ale i konfliktů. "Občas mám pocit, že máločemu rozumím tak, jako právě válkám," říká. A v čem tedy spatřuje logiku válek? "Možná v tom, že jsou nakonec většinou velmi jednoduché. Často se novináři nebo politici snaží války vysvětlovat jako něco těžko pochopitelného, rozpletitelného a popsatelného. Ale podle mých zkušeností - na Balkáně a v bývalém Sovětském svazu - je rozpoutávají ty nejprimitivnější motivy: moc, území, peníze. Nic víc."

Šimon Pánek (1967) patřil mezi studentské vůdce sametové revoluce. Vinou svého vytížení a nových zájmů nedokončil Přírodovědeckou fakultu UK (odchod 1995). V letech 1993-4 byl ředitelem Nadace Lidových novin a v roce následujícím se stává spoluzakladatelem a ředitelem Nadace Člověk v tísni (později Člověk v tísni - společnost při České televizi). V roce 1997 působil v Kanceláři prezidenta republiky a současně věnoval se filmové produkci. Publikoval řadu článků a analýz v Lidových novinách, autorsky se podílel na knize STUDENTI PSALI REVOLUCI (1990).

(vr)

obsah | svět - svet