Téměř milión hlasů proti Temelínu

Počet podpisů pod rakouskou protitemelínskou peticí dosáhl 915 220, což je 15,53 procenta z 5,8 miliónu voličů. Oznámila to včera pozdě večer agentura APA. Organizátoři tohoto lednového referenda, především Haiderova strana Svobodných, mohou být spokojeni.

"V naší spolkové zemi podepsalo petici na 66 tisíc občanů, celkem očekáváme v Rakousku souhlas asi miliónu lidí," prohlásil ještě před vyhlášením výsledků v Klagenfurtu korutanský hejtman Haider. Původně se čekalo kolem 200 tisíc podpisů. "Pro koalici FPÖ (Svobodní) a ÖVP (lidovci) nastane složitá doba, ale obě strany by měly vzít výsledek vážně a hledat společný postup. Nedovedu si představit, že by kancléř vládl proti názoru obyvatelstva," dodal Haider po sečtení hlasů.

Svobodní chtějí jednat i s opozicí

Petice, již musí nyní projednat rakouský parlament, se podle počtu podpisů zařadila hned za dva historicky nejúspěšnější rakouské plebiscity. Těmi bylo referendum proti výstavbě Austria-centra (1,3 miliónu - stejně ale bylo postaveno) a proti genové modifikaci potravin (asi 1,2 miliónu). Závěrečný den plebiscitu hlásily agentury značný zájem zejména v Horním Rakousku a dalších oblastech přiléhajících k ČR a ve Vídni.

Svobodní si od projednání petice v parlamentu slibují dosažení podpory dalších stran pro své požadavky. Petice však nejdříve musí projít příslušným výborem, a to do měsíce od převzetí zprávy ministerstva vnitra. Po projednání musí výbor své závěry postoupit do čtyř měsíců plénu. Představitelé opoziční soc. dem. a Zelených již dříve požadavky FPÖ na vetování vstupu ČR do Unie odmítli. Postoje uvnitř ÖVP, která tvoří s FPÖ vládní koalici, jsou údajně rozdílné, ale rozpad vlády prý zatím nehrozí. Velký počet podpisů nyní vyvolá tlak zejména na lidovce kancléře Schüssela, kteří si zřejmě nedovolí požadavky lidí zcela ignorovat. Navíc FPÖ požaduje o petici jmenovité hlasování poslanců.

Brusel: Kandidátský proces to neovlivní

Evropská komise včera popřela, že by česko-rakouské napětí mělo nějaký vliv na proces přistupování České republiky k Evropské unii. "Odpověď zní ne," odvětil mluvčí Jean-Christophe Filori na otázku v tomto smyslu. Řekl, že jak podpisové referendum v Rakousku, tak výroky premiéra Miloše Zemana se přistupování České republiky k EU z hlediska Evropské komise netýkají. "Nevidím, v čem by tyto slovní roztomilosti ohrožovaly pokrok a úsilí České republiky. Není zde nic ke komentování." Komisař Günter Verheugen se má k výsledkům referenda vyjádřit během dneška. Velmi zdrženlivě se tváří také členské státy, včetně Rakouska a Německa. "Ne, nikoli, v žádném případě," odpověděl mluvčí rakouského zastoupení při EU Georg Possaner na otázku, zda referendum a Zemanovy výroky mají či budou mít vliv na rakouské počínání v EU ohledně ČR.

Politolog Palmer: Zmařit ratifikaci by bylo nesnadné

Rakušané by mohli teoreticky "ukázat zuby" teprve v okamžiku, kdy do jejich parlamentu přijde žádost o ratifikaci smlouvy o přistoupení. Jenže tu bude EU koncipovat dohromady pro všechny kandidáty, kteří ukončí vstupní rozhovory; parlamenty členských států budou schvalovat celý balík. Rakousko by proto muselo požádat, a to už na nejbližších summitech, aby ČR byla z tohoto balíku vyňata a posuzována zvlášť - a muselo by to vysvětlit. "Pro Rakousko by bylo tudíž velmi nesnadné zmařit ratifikaci," upozornil politolog John Palmer, ředitel Střediska evropské politiky. "Nemám proto důvod se domnívat, že něco takového plánují. Tím spíš, že většina politických stran v Rakousku je rozšíření EU jednoznačně nakloněna."


Reakce tisku

Pochyby o reálném vlivu rakouského plebiscitu na faktický provoz elektrárny Temelín dala včera najevo ve svých komentářích k problémům v rakousko-českých vztazích řada evropských médií.

Za bezzubou označil rakouskou petiční akci švýcarský deník Tagesanzeiger. List je totiž přesvědčen, že i kdyby se Rakušanům podařilo shromáždit třeba milión podpisů, je nepravděpodobné, že by petice získala většinu v parlamentu. "Ani pevně si stojící proevropská Rakouská strana lidová či sociální demokraté a Zelení - nikdo z nich se nebude stavět proti rozšíření Unie kvůli Temelínu," soudí. "Většinou protijaderní sociální demokraté a Zelení jsou v podstatě rozpolceni. Socialisté odmítají petici proto, že ji navrhli Svobodní, a navíc je protievropská.."

Také německý týden Focus soudí, že ani velký úspěch akce nezabrání spuštění Temelína. "Protože vláda v Praze nová jednání kategoricky vylučuje a kancléř Schüssel nechce nechat konflikt s Českem dál eskalovat - koneckonců ekonomicky patří Rakousko k těm zemím, které na rozšíření EU nejvíce vydělají," napsal týdeník. Dodal, že Haiderův antijaderný postoj není tak důsledný, jak by se na první pohled zdálo. Jeho "kvetoucí Korutany s nejčistšími jezery" se neobejdou bez elektřiny z východoevropských elektráren, dodávané prostřednictvím německého partnera RWE.

V pozadí rakousko-českých sporů o jadernou elektrárnu Temelín se rýsuje nové ohnisko napětí: rakouští populisté objevili Benešovy dekrety jako modelovací hmotu pro nový obraz nepřítele, píše Süddeutsche Zeitung. Dělitelé společnosti, jako jsou Svobodní, potřebují nepřítele jako upír krev. Také konzervativní části lidovců však záležitost s vyhnanci přichází právě vhod. Umožňuje tomuto národu, vyhlášenému jako mistr v potlačování, stavět se opět do pozice obhájců morálky, dobra a lidských práv, což jsou pozice poměrně cizí zejména Haiderovým Svobodným. Spojování dekretů s rozšířením Evropské unie je přitom nebezpečná hra.

Čs dekrety znovu na scéně

Na politické scéně navíc opět ožilo téma čs. prezidentských dekretů. Přitom se "už zdálo být uhašeno česko-německou deklarací před pěti lety", dodal Süddeutsche Zeitung. Bylo to mistrovské dílo, neboť málokdy působil tento nedostatečný dokument tak blahodárně. Historicky pochybnými hodnoceními deklarace způsobila, že má sbližování lidí přednost před historickým malicherným mudrováním. Česká společnost si je dnes vědoma zločinných aspektů poválečné doby víc než rakouská své austrofašistické epochy.

Rakouský kancléř Schüssel byl před pěti lety ministrem zahraničí a tehdy neměl žádné námitky proti deklaraci. V době, kdy se tvrdě vedly spory mezi Prahou a Bonnem, on i tehdejší vláda lidovců se sociálními demokraty demonstrativně poukazoval na to, jak spolu Češi a Rakušané pěkně vycházejí. "Brusel a Berlín by nyní udělaly dobře, kdyby Posthabsburkům daly jasně najevo, že na nebezpečné hrátky by mohlo doplatit samotné Rakousko," uzavřel list Süddeutsche Zeitung.

Podle Frankfurter Rundschau Zeman není schopen usmíření, neboť neustále ospravedlňuje kolektivní vyhnání sudetských Němců. Nálepkováním tak zamlčuje i odpor sudetoněmeckých sociálních demokratů proti nacistům. Před troskami se ale ocitá také kancléř Schüssel. Záměr šéfa lidovců učinit z Vídně točnu střední Evropy přichází s každým výstřelkem FPÖ nazmar. Když se mezi Prahou a Bonnem jednalo o citlivé otázce sudetských Němců, kteří jsou ve skutečnosti Starorakušany, nebylo z Vídně slyšet slova. Když byl problém aspoň oficiálně urovnán, strčil Haider prst do rány a Schüssel se musel kvůli ohledům na vyhnanecké spolky přidat., všímá si deník.

Zeman si stojí za svým přesvědčením, poznamenal Nürnberger Zeitung. Za odvážný postoj během "pražského jara" 1968 zaplatil životem na okraji občanské existence a každý má za to, že si tak je vědom ničivého vlivu politického bezpráví. Nyní se ale postavil na stranu pachatelů. Právě pět let po pracném dokončení česko-německé deklarace a uprostřed jednání o vstupu do EU ospravedlňuje vyhnání sudetských Němců slovy, jejichž brutalita by dělala čest i jeho někdejším komunistickým pronásledovatelům, soudí Nürnberger Zeitung.

(DPA, ČTK, vpl), PRÁVO

obsah | svět - svet