Ohlédnutí na téma ČR a Čechoameričané

Podle velvyslance České republiky ve Washingtonu Martina Palouše hrají vztahy mezi Českou republikou a Čechy žijícími v zahraničí v její zahraniční politice klíčovou roli. Již vláda České a slovenské federální republiky přijala v roce 1992 usnesení č. 375 nazvané "Zásady politiky vlády ČSFR vůči krajanům." V něm se přihlásila k nápravě křivd a deformací "uplynulých lettotalitního režimu" a ke "snaze dále rozvíjet a posilovat vzájemné vztahy s krajanskými komunitami ve světě." Po rozpadu československé federace Česká republika tyto zásady přijala za své.

Není třeba se vracet do dlouhých deset let úsilí vynaloženého ze strany Čechů žijících v zahraničí k nápravě křivd a deformací, jež na nich spáchal komunistický režim. Problémy s uznáním českého státního občanství, restitucemi konfiskovaného majetku, právem zahraničního Čecha - občana České republiky - volit mimo území republiky a dlouhodobá nevole pražských vlád uznat za legitimní nároky zahraničních Čechů nesvědčily příliž o "snaze... rozvíjet a posilovat vzájemné vztahy."

Na ministerstvu zahraničních věcí se Odbor krajanských a nevládních styků, který měl tyto snahy realizovat, ukázal alespoň pro vztahy s exulanty z komunistického Československa zcela bezpředmětný. Návštěvy vládních politiků v českoamerických komunitách vyzněly naprázdno. V POslanecké sněmovně podvýbor pro styky s krajany ožil teprve poté, co se jeho předsedou stal poslanec Jiří Karas, ale velké váhy vzhledem ke složení sněmovny nikdy nenabyl. Teprve ustavení Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí v zahraničí pod vedením senátora Milana Špačka v roce 1997 dalo naši zahraniční obci mezi českými vládními institucemi opěrný bod a dynamického aktivního partnera.

Nemohu mluvit za jiné země, ale je třeba přiznat, že čeští velvyslanci ve Washingtonu se o dobré vztahy Čechů žijících v Americe k České republice a o jejich podporu národních zájmů republiky na americkém a mezinárodním poli velmi zasloužili. Po krátkém nástupu velvyslankyně Rity Klimové velvyslanci Michael Žantovský a zejména Alexandr Vondra dali na jedné straně Čechům žijícím ve Spojených státech na několika konferencích na velvyslanectví na Spring of Freedom Street příležitost jednat o jejich zájmech. Na druhé straně získali bez obtíží plnou podporu Čechoameričanů, když Senát Spojených států ratifikoval vstup České republiky do NATO. Tehdejší předseda zahraničního výboru Senátu Jesse Helms, který měl v ratifikaci hlavní slovo, vzkázal velvyslanci Vondrovi, že češi měly v Senátu pro ratifikaci nejlepší lobby, zatímco v Praze čeští novináři psali o tom, oč lepší lobby měli Poláci a Maďari.

V duchu svých předchůdců svolal letos velvyslanec Martin Palouš, půl roku po svém nástupu, na dny 17. a 18. května na velvyslanectví ve Washingtonu konferenci amerických Čechů a za téma jí dal "Česká republika a čeští Američané - vzájemné vztahy a společné partnerství." Na konferenci se sjelo kolem osmdesáti účastníků, od San Diega po Houston, od Portlandu po New York. Paloušův úvod udal zasedání povzbudivý tón zájmem, se kterým se k partnerství s Američany českého původu postavil. Protože konference neměla tak vyhraněná téma, jak tomu bylo na nedávných předchozích setkáních, kdy hlavním předmětem jednání byl vstup České republiky do NATO, informace, náměty a návrhy se ve třech penelech - v politickém, hospodářském a kulturním - často přesahovaly. O to byla debata o nich živější. Zásluhou o určitou disciplinu v debatě měla vždy úvodní slova a informovaná výměna názorů: v politickém panelu šéfa mise Antonína Hradílka a prezidenta American Friends of the Czech Republic Miltona Cernyho, v kulturním panelu kulturního attaché Marcela Sauera, prezidenta SVU Miloslava Rechcígla, generálního konzula Petra Gandaloviče, tajemníka Jakuba Skalníka a ředitele Národního českého a slovenského muzea v Cedar Rapids Daniela Baldwina, a v hospodářském panelu hospodářského rady Jiřího Kuliše a honorárního konzula Petra Rafaeliho.

Celodenní zasedání nelze shrnout do krátkého sloupku Amerických listů. V politické debatě byla nastolena otázka smíšených zpráv o postoji české veřejnosti ke Spojeným státům po 11. září, ale hlavním tématem byly projevy historické solidarity českoamerické obce s ideály Spojených států. Jejím nejnovějším výrazem bude slavnostní odhalení sochy T. G. Masaryka ve Washingtonu dne 19. září za účasti prezidentů Václava Havla a George W. Bushe. Uznání se dostalo Americkým listům za jejich informativní službu jak o vývoji v České - a Slovenské - republice, tak o naši americké obci.

Velké pozornosti se těšila debata o kulturních vztazích mezi českou republikou, Spojenými státy a českou komunitou v Americe. Washingtonské velvyslanectví je proslulé svými kulturními programy stejně jako České centrum v New Yorku. Muzeum v Cedar Rapids kvete jako svědek českého a slovenského přínosu kultuře Spojených států. Rekonstrukce Národní budovy v New Yorku znamená rozmach onoho partnerství, jemuž byla tato konference věnována. V Houstonu je v plánu výstavba Českého kulturního centra. Vedle svého hlavního poslání se Společnost pro vědy a umění stará o zachování českého historického přínosu a dědictví v Americe. Avšyk největší důraz byl v tomto panelu kladen na různé programy, které umožňují českým středoškolákům, vysokoškolákům a mladým vědeckým pracovníkům studovat ve Spojených státech, a které jsou sponzorovány např. Americkým fondem pro československou pomoc, mnoha univerzitami z iniciativy profesorů českého původu nebo místními českoamerickými komunitami.

Rozvoj hospodářských a obchodních vztahů mezi Českou republikou a Spojenými státy zaznamenává úspěchy jak v investicích, tak v exportu a importu, ale cesta na této dráze není snadná a je zdlouhavá. České hospodářské, průmyslové a obchodní kruhy vstupují do soutěže o místo v americkém a světovém hospodářství po historickém handicapu z komunistické éry. Ten je cítit jak na domácím poli, tak v zahraničních stycích, ale postupující domácí stabilizace, nástup mladé generace hospodářských činitelů a role zahraničních zastupitelstev včetně honorárních konzulů jsou dobrým příslibem do budoucnosti. Česká dominanta nad městskou dopravou dopravou v Portlandu a očekávané obohacení San Francisca českými vozy pouliční dopravy jsou slibné vlašřovky příletu českého průmyslu do Spojených států.

Dobrá konference, dobrý začátek pro velvyslance Martina Palouše a pro tým pod jeho vedením.