Čeští vědci našli v Bulharsku poklad

Zbytky keramického hrnce, v němž bylo 558 stříbrných a tři zlaté mince o celkové váze téměř čtyři kilogramy, objevili čeští archeologové při vykopávkách ve středním Bulharsku. Odborníkům nález představili minulý týden na mezinárodním kongresu v Praze.

"Něco takového se profesionálním archeologům stává tak jednou za život," říká profesor Jan Bouzek z Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. "Drtivou většinu mincovních pokladů totiž najdou spíše náhodně amatéři."

Poklad sice odkryli už na sklonku léta roku 1998, ale pak bylo nutné mince pečlivě očistit, takže vědci svůj nález představili až nyní.

Čeští archeologové společně s bulharskými již dvanáct let zkoumají zbytky řeckého obchodního města Pistiros, které leží asi 60 kilometrů západně od dnešního Plovdivu. Pistiros byl obchodním přístavem na řece Marica, založeným zřejmě kolem roku 500 před naším letopočtem. Řekové, kteří v něm bydleli, měli s místními thráckými panovníky uzavřenu jakousi smlouvu o vzájemné koexistenci. Podle ní platili Thrákům za ochranu a ti je nechali podnikat.

Archeologové tu našli v kameni vytesaný nápis obsahující jedno prodloužení této smlouvy. Vyplývá z něj, že dohoda byla uzavřena pod ochranou Dionýsa, boha vína, kterého uctívali Řekové i Thrákové. Naznačuje to, že kromě obchodních měli Řekové a místní obyvatelé i jiné, příjemnější společné zájmy...

Žoldnéřovo bohatství

Poklad objevili archeologové ve zbytcích kamenného domu. "Bylo to půl hodiny předtím, než jsme měli ukončit práce naplánované na ten rok. Banket, na němž jsme se měli rozloučit s dělníky, kteří nám pomáhali, se pak trochu odložil, ale o to byl slavnostnější," vzpomíná profesor Bouzek. "Zlaté mince jsou takzvané statéry z doby vlády Alexandra Makedonského, stříbrné jsou pak především řecké drachmy a také tetradrachmy - tento peníz měl hodnotu čtyř drachem," uvádí Bouzkův kolega Jiří Musil.

Celková nominální hodnota mincí přesahovala tisíc drachem. To bylo hodně peněz, vždyť za drachmu se dala koupit jedna až dvě krávy. Z toho archeologové usuzují, že majitelem mohl být významný řecký žoldnéř. "V takto velkých mincích se totiž vyplácel žold, normální člověk by se k nim jen tak nedostal. Zato žoldnéři dostávali jednu drachmu za den bojů, a stejný obnos asi za týden méně nebezpečné činnosti," poznamenává profesor Bouzek.

V okolí nálezu vědci našli střepy ze džbánů, v nichž se uchovávalo víno a pivo. Zdá se tedy, že majitel peněz si uměl užívat života. Teorie, že by to mohl být hostinský, který neměl alkohol jen pro svou potřebu, se Bouzkovi nezdá pravděpodobná. "Dům není tak velký, aby mohl sloužit jako prosperující hostinec," poznamenává. Nalezený poklad je majetkem bulharského státu a je uložen v muzeu ve městě Septemvri.

Česká stopa

Proč majitel nechal úspory v domě? Zřejmě to souvisí s dobytím a zničením města Pistiros keltskými kmeny v roce 278 př. n. l. V témže roce ostatně Keltové přitáhli i do řeckých Delf známých svou věštírnou. Ve spálených ruinách Pistiru objevili vědci keltský meč a kopí a také velmi zajímavou sponu na oděv. Tehdejší oblečení tvořily nařasené pruhy látky sepnuté sponami, aby držely pohromadě. Nalezená bronzová spona přesně odpovídá keltským šperkům, které se koncem 19. století našly u českého Duchcova.

"Keltské šperky nebyly mezi Řeky v módě, nedá se čekat, že by je nosil někdo jiný než Kelt. Proto téměř s určitostí musela spona patřit dobyvatelům," konstatuje profesor Bouzek.

To ukazuje, že alespoň část Keltů, kteří zničili Pistiros, vyrazila na svou dobyvatelskou výpravu z území, které se dnes nachází v České republice. V severní části českých zemí podle dosavadních znalostí sídlily keltské kmeny Volkové-Tektoságové. Ti se při svých válečných taženích pak dostali až do Malé Asie. České výzkumy v Bulharsku budou dále pokračovat. Archeologové k tomu s úsměvem poznamenávají, že svými vykopávkami vlastně splácejí dluh za škody, které v Bulharsku v dávné historii "čeští" Keltové napáchali.

JOSEF TUČEK

obsah | svět - svet