Rakouské namlouvání

Petra je z Moravy, Adam ze Slovenska a Barbara z Rakouska. Ve studiu studentského GymRadia v rakouském Hollabrunnu se setkávají několikrát v týdnu, aby odsud vysílali německy, česky a slovensky. Zatím je signál stanice slyšet pouze v severním Rakousku a na jižní Moravě kousek za hranicemi. Studenti vysílají do éteru zprávy, reportáže a zajímavosti ze zemí, kde žijí. Petra pro Rakušany připravila kursy češtiny.

Před znojemským gymnáziem stojí v mrazu tři holky a čekají na odvoz do čtyřicet kilometrů vzdáleného rakouského Hollabrunnu. Vyučování skončilo o půl druhé, ale za hranice odjíždějí až v pět. Mají tři hodiny prostoj. Z Rakouska pro ně jezdí buď Slovák Adam, nebo ředitel rádia pan Berthold. "Dříve jezdil starší spolužák Martin, ale ten letos maturuje, tak musel vysílání nechat," říká sedmnáctiletá Petra, která v rádiu pracuje už dva roky, od jeho počátku. Petra je ze Znojma, Ivona z Moravských Budějovic a Renata z vesnice Olbramkostel. Ve Znojmě studují gymnázium Dr. Karla Polesného s německo-českou výukou. Pět z deseti předmětů mají v němčině a jejich maturita bude podle mezistátních dohod mezi Rakouskem a Českou republikou platná v obou zemích, takže mohou jít po střední škole studovat přímo do Rakouska.

S myšlenkou vícejazyčného rádia přijel do znojemského gymnázia před dvěma lety Gerhard Berthold, duchovní otec projektu. "Na škole nám zavedli nepovinný předmět mediální komunikace," říká Petra. "Chodilo nás tam asi třicet. Do Rakouska jsme jezdili autobusem jednou za čtrnáct dní a učili jsme se práci v rádiu." V projektu zbylo po dvou letech osm studentů, kteří teď jezdí přes hranice ve skupinách po třech až čtyřech.

Cesta ze Znojma do Hollabrunnu trvá autem více než hodinu. Když na hraničních přechodech probíhaly blokády na protest proti spuštění jaderné elektrárny Temelín, dopravovali se studenti z české strany na hranice, přes přechod přešli pěšky a na rakouské straně na ně čekali pracovníci rádia, kteří je odvezli do studia.

Na celnici se holky zašklebily na celníka. "Stačí říct, že jedeme do GymRadia," říká Petra. "Už vědí." Přes hranice tudy někdo z nich jezdí každé odpoledne.

BEZ ZISKU A REKLAMY

Spolek Mediální a komunikační centrum Dolní Rakousy-sever, jehož je pan Berthold předsedou, požádal o rakouskou rozhlasovou frekvenci pro projekt studentského multikulturního rádia a získal ji. Na provoz dostali dotaci z programu INTERREG Evropské unie, z Fondu pro obnovu města v Hollabrunnu a polovinu nákladů spolek financuje pomocí sponzorů. Rádio je neziskové, proto ani nevysílá žádné reklamy. Nemá zaměstnance, pouze dobrovolníky. Studenti, kteří zde pracují, mají hrazené cestovné a dostávají kapesné.

Zpočátku vysílalo GymRadio jen dvakrát týdně. Od října loňského roku, kdy šíření programu posílil kromě vysílače v Hollabrunnu nový vysílač v Retzu, vysílá rádio denně od dvanácti do půlnoci. Po poledni zajišťují program rakouští studenti, již mají do studia blíž, od pěti do půlnoci Češi, kteří dojíždějí.

RAKUŠANÉ VYPÍNAJÍ

Studio studentské rozhlasové stanice v Hollabrunnu je přilepeno na budovu místního gymnázia. Má vlastní vchod, sociální zařízení a dvě místnosti, z nichž je jedna vybavena jako studio. Nad zavřenými dveřmi studia bliká červené světlo. Než se holky připraví, vysílá Rakušan Wolfgang.

V květnu minulého roku probíhala diskuse o problematice jaderné elektrárny Temelín a ostatních jaderných elektráren. V rádiu vystoupili zástupci české i německé strany. Argumenty a názory, jež by byly obtížně zveřejnitelné v komerčních rakouských rozhlasových stanicích, odvysílalo GymRadio. Vzhledem k věku a malým zkušenostem studentů pracují na některých programech starší spolupracovníci redakce. Pětatřicetiletý Rakušan Wolfgang právě vysílá odpolední blok Člověk, životní prostředí a energie, navazující na diskusi o Temelíně.

"Mělo by se tu otevřeně hovořit o tématech, o nichž starší generace nemluví nebo o nich už nechce mluvit," říká šéf rádia Gerhard Berthold. "Někteří Rakušané na protest vypínají rádio, když vysíláme, ale myslím si, že to jsou hlavně starší lidé," dodává. "Je už asi nepřesvědčíme, ale generace studentů, která nezažila komunismus v rozmachu, se s těmito problémy určitě zvládne vypořádat." Připravují témata Benešových dekretů, sexturismu, práce načerno.

KURSY ČEŠTINY NĚMECKY

První vysílání Čechů má od sedmi do půl osmé Petra. Kursy češtiny vysílá už druhý rok. Nasadila si sluchátka. "To je moje žena. Tak to je moje žena," ozývá se ze studia její hlas.

V místnosti před studiem se Slovák Adam dohaduje s Moravákem Standou, kolik posluchačů může nyní GymRadio poslouchat. "Teď, když je vysílač v Retzu, je slyšet vysílání i ve Znojmě," říká Standa, jenž v Rakousku studoval obchodní akademii a teď sem dojíždí každý den po práci v otcově firmě. "Na Internetu nás poslouchají lidé z celé Evropy. Dostal jsem e-mailové zprávy ze Švédska a Itálie," přidává Adam, který pochází ze slovenské Senice, kde studuje marketing. Potenciálními posluchači jsou pouze lidé žijící v okolí třiceti kilometrů kolem Hollabrunnu. A jediným měřítkem úspěchu je počet vysílání, jež během týdne přebírá celoplošná ORF. Jsou to diskuse o jaderných elektrárnách a Petřiny a Renatiny kursy češtiny.

Spolek Mediální a komunikační centrum však již požádal Český telekomunikační úřad o povolení posílit vysílače v Retzu. Pokud mu ČTÚ vyhoví, bude mít možnost sledovat studentské GymRadio sto dvacet tisíc potenciálních posluchačů v okolí česko-rakouské hranice na obou stranách. Pro Česko tak vznikne paradoxní situace. Minulý rok v květnu totiž Rada pro rozhlasové a televizní vysílání neudělila frekvenci žádnému ze tří českých projektů multikulturních příhraničních rádií. Nyní takové rádio přijde zpoza hranic.

ŽIJEM A NEŽIJEM

Po kursech češtiny nastoupily do studia Ivona s Renatou s programem Kultura v Čechách. Z počítače mixážního pultu se do éteru nese písnička německé skupiny Bell Book & Candle. "Und jetzt die Nachrichten," předklonila se Ivona k mikrofonu, zatímco Renata ztlumila písničku. "Über den Wettbewerb Český slavík." Po vyhlášení prvních míst pouštějí Requiem od Lucie Bílé. Je pravidlem, že u česky zpívaných písniček vysvětlují, o čem písnička je. "O čem to vlastně je?" zjišťuje Ivona u Renaty, dokud ještě Lucka zpívá. "Že žijem a nežijem," krčí rameny Renata. "Řekni to." _ Ivona se naklonila nad mikrofon: "Dieses Lied ist vor allem darüber, dass wir leben und gleichzeitig nicht leben," řekla a oddechla si. Nad zprávami se vystřídaly a pak pustily další písničky. Informace, které posílají do éteru, vybraly z českého tisku _ sestavily a přeložily do němčiny. Vysílání skončily v deset.

Do půlnoci je na řadě Adam. "Vysielam klubovú hudbu, informujem o akciach na Slovensku a kontaktujem dýdžeje, ktorí by mohli do rádia prísť. Účasť mi prisľúbili zo Slovenska, Rakúska, aj DJ Mary z Itálie. Chcem sem prilákať viacej zaujímavých ľudí," říká. "Zítra vstanu v šest a budu se učit zeměpis," říká cestou domů odhodlaně Renata a Ivona se dušuje, že se bude učit ráno cestou do školy ve vlaku.

Z budovy školy v rakouském Hollabrunnu blikají do noci pouze okna studia. Do budoucna by tu mělo vzniknout multikulturní rádio s programem v rodných jazycích mladých lidí celé Evropy. Rozjednaná je spolupráce v polských Katovicích a z ORF přijde na praxi do GymRadia Ruska, takže vysílání bude zanedlouho probíhat i v polštině a ruštině.

A zatímco někteří starší Rakušané vysílání vypínají, mladší je poslouchají. Totéž se pravděpodobně děje i na druhé straně hranice.

JANA DOLEŽALOVÁ, REFLEX

obsah | svět - svet