V Řecku žije na dva tisíce českých krajanů

Počet Čechů, kteří si za svůj druhý domov vybrali Řecko, není kupodivu nijak malý. Odhaduje se, že zde žijí až dva tisíce českých krajanů.

"Většinou jsou to české manželky, které si Řekové přivezli," vysvětluje česká velvyslankyně v Aténách Jana Bulenová. V poválečném Československu totiž našlo azyl až dvanáct tisíc Řeků, kteří sem uprchli před občanskou válkou. Byly mezi nimi i tisíce dětí, a i když v 50. letech v programu slučování rodin a repatriace řada z nich odešla zpět do Řecka, mnoho Řeků v Československu zůstalo. Dosud jich tu na severní a jižní Moravě či v Praze žije asi pět tisíc. Další se vrátili domů a s nimi i jejich čeští příbuzní.

"Jsou rozptýleni v Řecku v místech kolem Atén a hlavně na severu Řecka. Řekla bych, že na severu Řecka okolo Soluně je ta komunita větší. Okolo Atén není sice tak velká, ale zase je organizovaná," dodává česká velvyslankyně.

V roce 1999 zde vznikla nová Řecko - česká společnost. Má asi dvě stovky členů, kteří se pravidelně stýkají. Slaví spolu například příchod nového roku, nedávno připravili výstavu výtvarných prací svých členů a nyní pracují i na svých internetových stránkách. Je mezi nimi i dost Řeků, kteří se vrátili z Československa.

"Stále vzpomínají, když se s nimi sejdu, na tu dobu, na svoje dětství v České republice, protože jsou to většinou buď děti, které přišly v r. 1949, nebo ti, kteří se u nás narodili. Musím říct, že jejich vztah k nám je velmi, velmi pozitivní až nostalgický. Se slzami v očích vzpomínají, jak krásné chvíle u nás prožili. Většina z nich u nás získala vzdělání, někteří z nich i vysokoškolské, které tady uplatňují," říká Jana Bulenová.

Nejpočetnější komunita "českých Řeků" a "řeckých Čechů" žije v Thessalonikách. Potvrzuje to i soluňský honorární konzul Nikolaos Bumbaris. "V Thessalonikách žije takových sedm set osob, většinou ženy, a v celé severní Makedonii a Thrákii žije tisíc šest set českých občanů. Zdejší krajané však své sdružení zatím nemají, i když jsme se o jeho vznik již několikrát pokoušeli."Chtěli jsme udělat krajanské svazy, ale nepodařilo se nám to, protože někteří bydleli tu, jiní zase jinde, někteří ani nechtěli. Vážně je to moc špatné, že tady Češi nenavazují nějaké krajanské styky."

Právě to by ale tamních Čechům usnadnilo například zahájit kurzy češtiny, o které je v Řecku mezi krajany velký zájem. To potvrzuje i Jana Bulenová.

"Řekla bych, že si stále snaží obnovovat češtinu. Zejména jejich děti, protože na ně se znalost češtiny většinou nepřenesla. V některých případech si ale jejich potomci tu češtinu obnovují, jezdí k nám na letní kurzy českého jazyka."

V okolí Soluně je to s češtinou mezi dětmi našich krajanů přeci jen lepší. Mluví česky, vždycky je ženy nebo maminky učí česky. A všechny mají českou příslušnost. Velvyslanectví v Aténách usiluje o zavedení pravidelné výuky češtiny hlavně pro děti krajanů.

"To tady velice chybí a oni si velice přáli, aby jejich děti tu znalost českého jazyka alespoň částečně měly. Zejména ta komunita okolo Soluně. Takže tam se snažíme kurzy základní češtiny, případně potom i na univerzitě, založit. V Aténách jsme také iniciovali tuto možnost a ministerstvo školství je nám v tom velice nápomocno," říká česká velvyslankyně.

Krajanům v Řecku však kromě kurzů češtiny například chybí i to, aby si mohli pravidelně přečíst české noviny nebo časopisy. Ty v Řecku neseženou, velvyslanectví proto novinami zásobuje alespoň sídlo Řecko - české společnosti. Dává sem i videokazety nebo DVD s českými filmy i českou beletrii. Konzul Bumbaris dokonce dodává české časopisy i do českých restaurací v Soluni, kde se krajané scházejí.

V květnu letošního roku vstoupila Česká republika do Evropské unie. Projevilo se to ve větším přílivu Čechů do Řecka?

"Řecko přijalo přechodné období, čili práce, zaměstnávání a volný pohyb pracovních sil tu možné nejsou. Zaznamenali jsme ale zájem z České republiky o informace, co je nutné podniknout, aby se získalo pracovní povolení, co je nutné podniknout k pobytu, jak se mění podmínky. Takže my jsme všechny tyto informace, které dostáváme z řecké strany, zveřejnili na našich webových stránkách. Setkáváme se s tím, že často z naší strany je zájem o svatební obřady. Zaznamenala jsem, že v poslední době zájem o svatbu v Řecku roste," říká Jana Bulenová. Soluňský konzul Nikolaos Bumbaris má podobnou zkušenost.

"My v konzulátu máme každý rok takových dvacet žádostí o sňatek."