Ve Štrasburgu se poprvé rozhodovalo o českém otci

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vydal první verdikt týkající se českých otců, kteří si stěžují na to, že nevídají své děti. Evžen Voleský ale uspěl jen částečně a zvažuje proto odvolání. Voleský se na soud obrátil v roce 1999 kvůli tomu, že se nemohl stýkat se svým synem Liborem, přestože o tom rozhodly brněnské soudy Česká republika musí podle verdiktu soudu vyplatit Voleskému 5000 eur za morální újmu, způsobenou soudními průtahy, a soudní výlohy 1500 eur. Soud ale odmítl stížnost na to, že bylo porušeno jeho právo na respektování soukromého a rodinného života, protože se nemohl se synem kvůli údajně nedostatečné činnosti úřadů stýkat.

"S tím tedy nesouhlasím. To řízení ve věci opatrovnické a rodičovské bylo nepřiměřeně dlouhé. Automaticky s tím je narušeno právo na rodinný život, což z toho logicky vyplývá," řekl Voleský, který se na štrasburský soud se stížností obrátil v roce 1999. Se svou advokátkou Klárou Veselou-Samkovou zvažuje další kroky; proti verdiktu štrasburského soudu se může do tří měsíců odvolat.

Osm let soudů

České soudy v případě Voleského rozhodly, že syna může občas vídat. Nespokojený otec tvrdí, že mu to ale jeho bývalá manželka a chlapcova matka nikdy neumožnila. Soudy rozhodovaly více než osm let. Evropský soud uznal, že Česká republika porušila Evropskou úmluvu v bodě týkajícím se úměrné délky soudního řízení.

Podle rozsudku ale nelze tvrdit, že české úřady nepřijaly přiměřená donucovací opatření k zajištění styku se synem. Zájem dítěte, který je prvořadý, jim totiž zabraňoval jít v těchto opatřeních dál, protože ta by pak mohla mít opačný než zamýšlený účinek. Za těchto okolností došel soud k závěru, že článek týkající se respektování rodinného života nebyl porušen.

Několik dalších otců, kteří se na evropský soud obrátili loni, nicméně považuje dnešní verdikt za povzbuzení. "Je to prolomení další bariéry, která tady stojí v přístupu otců k dětem," řekl jeden ze stěžovatelů Luboš Patera. Evropský soud vyzval již českou vládu, aby se k loňským případům vyjádřila.

Patera věří, že by jejich kauzy mohly být uzavřeny ještě koncem letošního nebo začátkem příštího roku. Otcové požadují za každý měsíc, kdy se nemohli stýkat se svými potomky, po ČR odškodné 1000 eur (asi 32.000 korun).

Česko prohrálo další spor

Voleský si ve Štrasburku stěžoval také na údajné nerespektování rovnosti obou manželů, protože manželka byla podle něj ve věci péče o dítě u domácích soudů zvýhodněna. Tento bod ale štrasburský soud k projednání nepřijal. Žalující po ČR požadoval odškodnění za morální újmy 225.000 eur a jako náhrady za soudní výlohy chtěl 11.080 eur.

Česká republika dnes ve Štrasburku navíc prohrála i soud s Miroslavem Králíčkem, který si stěžoval na přílišnou délku soudního řízení v restitučním sporu, a musí mu zaplatit 5000 eur. Králíček je dalším z řady českých občanů, kteří si ve Štrasburku stěžovali na vleklé restituční řízení.

U českých soudů vedl od roku 1992 spor o restituci nemovitosti, která byla v roce 1949 bez náhrady vyvlastněna. Kromě délky soudního řízení si ve Štrasburku stěžoval také na to, že soudy špatně interpretovaly některé články zákona o pozemkovém vlastnictví. To ale štrasburský tribunál k projednání nepřijal, protože řízení v této věci před domácími soudy ještě neskončilo.

Králíček požadoval na ČR 2,07 milionu korun jako kompenzaci údajné hmotné škody a 500.000 korun za újmu morální. Evropský soud ale dospěl k závěru, že mezi udávanou hmotnou škodou a porušením práva na proces v přiměřené době není příčinná souvislost, a kompenzaci za hmotnou újmu Králíčkovi nepřiznal.

LIDOVKY

obsah | svět - svet